|
|
Infinitivy a infinitivní klauze ve španělštině s ohledem na akvizici struktur
ŠULKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je zaměřena na infinitiv, jeho funkce ve větě a konstrukce, které infinitiv může tvořit. Práce je rozdělena na dvě části, tedy část teoretickou, která položí základní kámen pro část praktickou. Teoretická část má za úkol zopakovat neosobní tvary ve španělštině a konkrétně se zaměřuje na infinitiv a konstrukce, které se s infinitivem tvoří. V praktické části shrneme důležité poznatky z části teoretické a zaměříme se na samotný cíl této bakalářské práce. Cílem této práce je navrhnout anotační systém pro pozdější využití při analýze prací v žákovském korpusu, následně jeho otestování na několika žákovských pracích. Práce je doplněna tabulkou s přehledem očekávaných znalostí týkajících se infinitivu na různých jazykových úrovních dle Plan Curricular de Instituto Cervantes (PCIC).
|
|
|
Implicitní vedlejší věty s infinitivem v italštině
Večeřová, Dobromila ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá implicitními vedlejšími větami s infinitivem v italštině. V první kapitole je popsáno několik termínů týkajících se těchto vět (infinitiv, podřadnost a souřadnost, explicitnost a implicitnost, shodnost podmětů hlavní a vedlejší věty apod.). Ve druhé kapitole je provedena klasifikace všech druhů implicitních infinitivních vět doplněna restrikcemi při jejich tvorbě, ve třetí kapitole jsou uvedeny explicitní druhy vedlejších vět. Poslední kapitola je zaměřena praktičtěji, protože je věnována možnostem překladu italských implicitních vět s infinitivem do češtiny. Klíčová slova: italština, italská gramatika, implicitní věty, infinitiv
|
|
|
Substantivizovaný infinitiv ve francouzštině
Švidrnochová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
v českém jazyce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou substantivizovaného infinitivu v současné francouzštině. Po vymezení základních pojmů (substantivum, infinitiv a substantivizace) jsou podrobně sledovány charakteristické vlastnosti lexikalizovaných substantivizovaných infinitivů a s nimi spojených infinitivních forem. Obě tyto kategorie jsou posuzovány ze sémantického, morfologického, syntaktického a okrajově též diachronního hlediska za souběžné konzultace se stěžejními francouzskými gramatikami, slovníky a jinými odbornými pracemi. Druhá část, která je vlastním těžištěm práce, se zaměřuje na výzkum okazionalizmů z řad substantivizovaných infinitivů, který je realizován na základě francouzského korpusu FRANTEXT.
|
|
|
Syntax českého překladu díla J.R.R.Tolkiena
Kakešová, Věra ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
v českém jazyce Základem diplomové práce Syntax českého překladu díla J. R. R. Tolkiena je komparativní lingvistická studie zaměřující se na anglické a české nefinitní slovesné tvary a možnosti jejich užití v obou jazycích. Práce vychází z analýzy sledovaných jevů v dílech Silmarillion a Hobit, jejichž autorem je John Ronald Reuel Tolkien, a jejich českých překladech od Stanislavy Pošustové a Františka Vrby. Ukázkám jednotlivých nefinitních tvarů v různých větněčlenských funkcích vždy předchází krátký teoretický úvod, který má poskytnout rámec pro následnou komparaci jejich užití. Příklady podobného typu jsou řazeny k sobě a rozebírány zároveň. V rámci kapitoly byly rozebírané výpovědi seřazeny podle frekvence, s níž byl jejich způsob překladu užíván. Kromě porovnání originálu a překladu je možné vidět rozdíly mezi konkrétními realizacemi daného jevu v rámci jednoho jazyka (především angličtiny) a zároveň lze srovnat práci obou překladatelů. Klíčová slova Překlad, infinitiv, gerundium, participium, syntax, čeština, angličtina, Silmarillion, Hobit, Tolkien
|
|
|
Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled
Kocková, Jana ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Izotov, Andrey Ivanovič (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Název práce: Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině, a němčině. Typologický pohled. Autor: Jana Kocková Školitel: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstrakt: Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, němčině a ruštině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Manuálně byly analyzovány ekvivalenty každého z neurčitých tvarů slovesných v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data sloužila k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty. Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence různých prostředků v jazyce. V češtině můžeme pozorovat obecně silnou tendenci vyjádřit druhé sdělení ve větě pomocí určitého tvaru slovesného ve větné konstrukci. Z neurčitých tvarů slovesných se aktivně používají příčestí a verbální substantiva, tedy tvary, které svou formou zapadají do stávajících slovnědruhových paradigmat. Díky své flexivnosti explicitně vyjadřují syntaktické vztahy. Čeština využívá možnosti vyjádřit sekundární predikaci pomocí prostředků, které nejsou v rozporu s morfologickými zákonitostmi flexivního typu. Ruština využívá aktivně všechny neurčité tvary slovesné....
|
|
|
Konstrukce pour + infinitiv ve francouzštině a její protějšky v češtině
Dubišarová, Zdislava ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou infinitivní předložkové konstrukce "pour + infinitiv" ve francouzštině, s přihlédnutím k jejím protějškům v češtině. Po vymezení základních pojmů (infinitiv, podmět infinitivu, syntaktické funkce infinitivu, polovětná vazba) je zvláště přihlédnuto k infinitivní konstrukci "pour + infinitiv" ve funkci příslovečného určení a k různým sémantickým interpretacím, které může nabývat. Druhá část práce je zaměřena na korpusovou analýzu této konstrukce. Analýza dat z lingvistických korpusů umožní určit frekvenci zkoumané konstrukce v jednotlivých žánrech a určit některé její základní kvantitativní rysy (lexikální obsazení, morfologické charakteristiky aj.). Tato základní analýza umožní identifikovat možná specifika vzorku výskytů z paralelního korpusu InterCorp, na němž bude provedena detailní analýza faktorů, které mohou ovlivňovat sémantickou interpretaci dané konstrukce a výběr jejího překladového protějšku v češtině, kde podobná struktura v jazykovém systému není přítomna. Klíčová slova: infinitiv, účel, předložka pour, InterCorp, korpus, kontrastivní analýza
|
|
|
Syntactic, semantic and stylistic aspects of the subject of the infinitive
Straková, Radka ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Předmětem této diplomové práce je podmět infinitivního děje z hlediska syntaktického, sémantického a stylistického. Práce si klade za cíl podrobný popis různých forem podmětu infinitivního děje a zjištění vzájemných vztahů mezi jeho formou, syntaktickou funkcí a sémantikou. Dílčím cílem práce je srovnání odborné a beletristické angličtiny z hlediska zkoumaných rysů infinitivního podmětu. V úvodní části práce je infinitiv stručně uveden jako jeden z prostředků komplexní větné kondenzace a dále je definován z formálního a funkčního hlediska. Zbytek teoretické části je věnován podrobnému popisu podmětu infinitivního děje. Hlavní částí práce je vlastní výzkum, který je založený na vzorku 200 dokladů infinitivních konstrukcí získaných z korpusu britské angličtiny. Jelikož se práce zaměřuje na dva odlišné funkční styly, analýza je provedena pro každý z nich zvlášť. V poslední části výzkumu jsou poté oba funkční styly porovnány z hlediska distribuce syntaktických funkcí a realizace podmětu infinitivního děje.
|
|
|
Syntax českého překladu díla J.R.R.Tolkiena
Kakešová, Věra ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
v českém jazyce Základem diplomové práce Syntax českého překladu díla J. R. R. Tolkiena je komparativní lingvistická studie zaměřující se na anglické a české nefinitní slovesné tvary a možnosti jejich užití v obou jazycích. Práce vychází z analýzy sledovaných jevů v dílech Silmarillion a Hobit, jejichž autorem je John Ronald Reuel Tolkien, a jejich českých překladech od Stanislavy Pošustové a Františka Vrby. Ukázkám jednotlivých nefinitních tvarů v různých větněčlenských funkcích vždy předchází krátký teoretický úvod, který má poskytnout rámec pro následnou komparaci jejich užití. Příklady podobného typu jsou řazeny k sobě a rozebírány zároveň. V rámci kapitoly byly rozebírané výpovědi seřazeny podle frekvence, s níž byl jejich způsob překladu užíván. Kromě porovnání originálu a překladu je možné vidět rozdíly mezi konkrétními realizacemi daného jevu v rámci jednoho jazyka (především angličtiny) a zároveň lze srovnat práci obou překladatelů. Klíčová slova Překlad, infinitiv, gerundium, participium, syntax, čeština, angličtina, Silmarillion, Hobit, Tolkien
|
|
|
Francouzský infinitiv a jeho funkce v odborných textech.
Šumpelová, Gabriela ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Francouzský infinitiv je neurčitý slovesný tvar, který nevyjadřuje morfologické kategorie osoby, čísla ani způsobu, avšak je schopen vyjádřit kategorii rodu a relativní chronologii. Infinitiv je aspektově nespecifickým a není schopen vyjádřit slovesné časy, které se vztahují k momentu realizace promluvy/diskurzu. Ze syntaktického hlediska může infinitiv plnit funkci primárního či sekundárního predikátu. Ve funkci sekundárního predikátu je pak francouzský infinitiv jedním z jazykových prostředků, který je schopen tvořit polovětné konstrukce. V odborném textu díky výše zmíněným vlastnostem funguje jakožto významný kondenzor a přispívá také k dalším požadavkům odborného textu, totiž k jeho neosobnímu charakteru a nadčasové platnosti.
|
|
|
Implicitní vedlejší věty s infinitivem v italštině
Večeřová, Dobromila ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá implicitními vedlejšími větami s infinitivem v italštině. V první kapitole je popsáno několik termínů týkajících se těchto vět (infinitiv, podřadnost a souřadnost, explicitnost a implicitnost, shodnost podmětů hlavní a vedlejší věty apod.). Ve druhé kapitole je provedena klasifikace všech druhů implicitních infinitivních vět doplněna restrikcemi při jejich tvorbě, ve třetí kapitole jsou uvedeny explicitní druhy vedlejších vět. Poslední kapitola je zaměřena praktičtěji, protože je věnována možnostem překladu italských implicitních vět s infinitivem do češtiny. Klíčová slova: italština, italská gramatika, implicitní věty, infinitiv
|
host ::
RSS.